X. „Oblaky jitřní, pomalu,

Josef Kalus

X.
„Oblaky jitřní, pomalu, „Oblaky jitřní, pomalu,
 vždyť doletíte, dojdete, než na zeleném úvalu tvář slunka rozkvete. Pak nachovými červánky ret napojíte žíznivý, s jásajícími skřivánky vzduch rozvlníte zářivý!“ Darmo stavím let těch nebes okřídlencův, spěchají jak v pole hejno mladých žencův, na rtech zlatý úsměv, náruč plnou věncův. A věru! nebe jak pole žita nachovým zlatem červánků zkvítá a slunce zlatá tvář, veselý hospodář, jenž s úsměvem žence na pole vítá. A oblaky čile kasají sukně a rukávce bílé [29] a brodí se ve zlatém klasu, až k útlému pásu, ba v úrodě zlaté celé se topí a sekou klas zlatý a vázají v snopy a kolem prvního mandele tancují vesele. V tom shaslo červánků kouzlo – Slunéčko vklouzlo v mraků šedivý stan a zlatý nebes lán hned zsinal a zbled – a z ruměnných oblaků stojí tu zástup šedivých žebráků, jenž v májovém ránu buší na nebes bránu. Po chvíli slunce Petr jak svatý na nebes práh zas vychází zlatý a skvoucí paprsek mu z jasných očí tek na žebráků davy jak rosa a zlatá zář slávy, pak v průvodu jejich jak velekněz vznáší se do nebes! 30
Básně v knize Oblaky:
  1. Z hor strmých častokráte snivé zraky
  2. I. Oblaků zlatý roj
  3. II. Dívejte se na oblaka!
  4. III. Oblaky, oblaky,
  5. IV. Oblaku šedivý
  6. V. Ten obláček košilatý
  7. VI. Což dnes na Beskydách sněží?
  8. VII. Po blankytné nivě
  9. VIII. Růžové oblaky
  10. IX. Na blankytě nebeském se šeří
  11. X. „Oblaky jitřní, pomalu,
  12. XI. Hoj, vy oblakové,
  13. XII. Ach! ti oblakové,
  14. XIII. S oblohy obláček lenivý
  15. XIV. Jen se mi nesmějte, že jsem tak malý
  16. XV. Ach, mnoho přelítne oblaků
  17. XVI. Dnes celá nebeská komnata
  18. XVII. Slunce – zlatá číše ohnivého vína,
  19. XVIII. To slunéčko zlatovlasé
  20. XIX. Na Radhošti v růžích z rána
  21. XX. Ó ti oblakové znají
  22. XXI. Rád bych se, oblaky, otázal,
  23. XXII. Já s oblaky jen rozmlouvám,
  24. XXIII. Dva oblaky zasmušilé
  25. XXIV. Včera po obloze
  26. XXV. Dneska nebem mraky chodí
  27. XXVI. Oblak černý, oblak bílý,
  28. XXVII. Z azurné jak vázy
  29. XXVIII. Sotva z komůrky své temné
  30. XXIX. Na hlavu dnes hory vzaly
  31. XXX. V prohřátém a teplém vzduchu
  32. XXXI. Země puká dechem léta žhavým.
  33. XXXII. Na nebi dnes podzimní den přede
  34. XXXIII. Z podzimních mlh slunce kouká
  35. XXXIV. Zimní slunce skrblí se svou září
  36. XXXV. Ruka Boží do oblaků
  37. DOSLOV.