II. Dívejte se na oblaka!

Josef Kalus

II.
Dívejte se na oblaka!
Dívejte se na oblaka!
Tancují dnes rejdováka, tancují jej hbitě jarním po blankytě.
Bělounkou a lehkou nohou vznášejí se pod oblohou andělů jak četa při stvoření světa. Skřivánci jim v ňadrech tlukou, perly padají jim z rukou, zlatý úsměv září s červánkových tváří. A slunéčko zlatou dlaní napájí je bez ustání, nebi po vysokém smavě blýská okem. Ku zlatému jeho boku oblaky dva v jarém skoku [13] zaníceně kročí, do kola s ním točí. V pozadí ty chmury šedé jarní vánek v kolo vede, májovou jim hraje jako na šalmaje. A vše v tanec spěje, chvátá – Z hor a lesů pára zlatá jak sto zlatých zmijí v kotoučích se svijí. Dívejte se na oblaka, tancují dnes rejdováka a slunéčko s nimi, že je konec zimy! 14