XXIX. Na hlavu dnes hory vzaly

Josef Kalus

XXIX.
Na hlavu dnes hory vzaly Na hlavu dnes hory vzaly
 mraků temnou beranici, bedra bleskem opásaly jako boží bojovníci. Stavějí se v temnou řadu husitské jak temné vozy a hněvivě ku západu zaťatými pěstmi hrozí. Bouřným slovem ulevují duši hněvem rozkypělé, nad hlavou jim páry plují korouhve jak zlatostkvělé. Ale výše ve oblaku míru zlatá duha hoří, slzný déšť mu plane v zraku jako perly v jasném moři. A ten oblak ruce spíná a za nepřátely prosí – [65] růže padají mu z klína, z očí pršky zlaté rosy. A ku nohám horám padá jako před trůn anděl bílý, modlí, prosí, žebrá, žádá, aby vrahům odpustily. A ten oblak připomíná, mír že štěstí sebous sebou nosí – růže padají mu z klína, z očí pršky zlaté rosy. Hned se v prosbě k nohám smekne, na šíji zas hned jim padne – a v těch horách srdce měkne, hněv se tiší a krev mládne. Blesky hněvu odkládají, pásají se duhou míru, na korouhve zlatem tkají lásku, naději a víru. A oblak je hrdě vzpíná k hvězdám a po nebi nosí – růže padají mu z klína, z očí pršky zlaté rosy! – 66
Básně v knize Oblaky:
  1. Z hor strmých častokráte snivé zraky
  2. I. Oblaků zlatý roj
  3. II. Dívejte se na oblaka!
  4. III. Oblaky, oblaky,
  5. IV. Oblaku šedivý
  6. V. Ten obláček košilatý
  7. VI. Což dnes na Beskydách sněží?
  8. VII. Po blankytné nivě
  9. VIII. Růžové oblaky
  10. IX. Na blankytě nebeském se šeří
  11. X. „Oblaky jitřní, pomalu,
  12. XI. Hoj, vy oblakové,
  13. XII. Ach! ti oblakové,
  14. XIII. S oblohy obláček lenivý
  15. XIV. Jen se mi nesmějte, že jsem tak malý
  16. XV. Ach, mnoho přelítne oblaků
  17. XVI. Dnes celá nebeská komnata
  18. XVII. Slunce – zlatá číše ohnivého vína,
  19. XVIII. To slunéčko zlatovlasé
  20. XIX. Na Radhošti v růžích z rána
  21. XX. Ó ti oblakové znají
  22. XXI. Rád bych se, oblaky, otázal,
  23. XXII. Já s oblaky jen rozmlouvám,
  24. XXIII. Dva oblaky zasmušilé
  25. XXIV. Včera po obloze
  26. XXV. Dneska nebem mraky chodí
  27. XXVI. Oblak černý, oblak bílý,
  28. XXVII. Z azurné jak vázy
  29. XXVIII. Sotva z komůrky své temné
  30. XXIX. Na hlavu dnes hory vzaly
  31. XXX. V prohřátém a teplém vzduchu
  32. XXXI. Země puká dechem léta žhavým.
  33. XXXII. Na nebi dnes podzimní den přede
  34. XXXIII. Z podzimních mlh slunce kouká
  35. XXXIV. Zimní slunce skrblí se svou září
  36. XXXV. Ruka Boží do oblaků
  37. DOSLOV.