Spánek přírody.

Bohdan Kaminský

Spánek přírody.
To není ještě smrti rubáš bílý, v nějž příroda se v smutku halí dnes. Vzpomíná, blouzní, mlčky hlavu chýlí, kol boků, šíje skvostný háv se svez’..... Dnes příroda je jako žena, z tance jež zpět se vrátila a trhá dolů své šperky všecky... divá dissonance jí víří v duši náhle plné bolů. Zchvácena vírem, divým do únavy, umdlená k smrti padá náhle v křeči a „umřít... usnout“, jak to Hamlet praví, jí duší zní a mdloba stále větší ji chvátí... ona padá... její vlasy se rozpletly, zrak v horečce jí vzplál, na uplynulé chvíle vzpomněla si a „umřít, usnout...“ zní jí v duši dál. A umírá... a bez pohnutí leží, zrak mrtvý v dálku zří, mráz v čelo kles’ – a mrtvá dříme... Zvolna, tiše sněží a kdesi v dálce hudba zní a ples... 38
Básně v knize Motivy ze Sychrova:
  1. Věnování.
  2. První báseň.
  3. Vzpomínka.
  4. Smutek.
  5. Vzpomínka.
  6. Jdou děti ze školy.
  7. Při pohledu na pasoucí se stádo laní.
  8. Krajina.
  9. V Sedlovském úvoze.
  10. Česká vesnice.
  11. Na bojišti u Podolí.
  12. Mlhy jdou nad lesy...
  13. Po šesti letech.
  14. Motiv podzimní.
  15. Spánek přírody.
  16. Zimní krajina.
  17. Píseň podzimní.
  18. Večerní procházky.
  19. Vzpomínka.
  20. Sychrovský park.
  21. V hluboké noci.
  22. Až přijde jaro...
  23. Noci před smrtí.
  24. Umírání.
  25. Smrt.
  26. V poslední chvíli.
  27. Vzpomínka z výletu.
  28. Vlastibořské zvony.
  29. Rodnému kraji.