Píseň podzimní.

Bohdan Kaminský

Píseň podzimní.
Pod nohou mojí bludnou to svaté listí chřestí, ty druhé ještě rudnou, snad spadnou zítra, dnes. A je to jako stromu života zašlé štěstí – a jak je dávno tomu, co ovanul je mráz? A je to jako mladá ta láska, zvolna, zvolna tak usýchá a padá a padá v holou pláň. A je to jak sny všecky – jen upomínka bolná z nich zbude, úsměv dětský a v srdci plachý žel. 40 A prázdno neskonalé a lítost – však co po ní – – To listí rudne dále pod dechem mrazivým. A kdo se zachví v pláči a kdo tu hlavu skloní... Kol člověk dále kráčí a šlape po nich sám. 41