NAD STAROU KRONIKOU

Antonín Klášterský

NAD STAROU KRONIKOU
I Zabarella mocný, a d’Ailly kardinál se chvěli, ne tak vinen se mistr Jan jim zdál. Z doktorů polských jeden na pomoc Mistru spěl, jak nutkala krev blízká neb srdce jeho žel. Sám zrádný, podlý císař, vin vlastních cítě tíž, přál podmínky si lehčí, by vzdát Hus moh’ se spíš. Jen Michael de Causis a Páleč, dávný druh, všem důvodům a prosbám zastřeli dlaní sluch. A hledali dnem, nocí, kde jaký vadný kus, a domlouvali stále: „Buď upálen Jan Hus!“ „Nebude pokoj v Čechách, vše bludů bude plen, než zlořečený kacíř ten bude upálen!“ A na kroniku starou, tak plnou běd a muk, 65 svou těžkou padá hlavou dnes ještě pozdní vnuk. A šeptají rty jeho, volně se chvějíce: Proč trpět jen má vždycky Čech od svých nejvíce?! 66