KDYŽ HLEDÍM V MĚKKÉ OKO TVÉ

Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský

KDYŽ HLEDÍM V MĚKKÉ OKO TVÉ
Když hledím v měkké oko tvé a ono na mne dlívá, čím to, že mi tak tesklivo a úzko v srdci bývá? Vidím v tvém oku nebe své v prohledné, zlaté mlze, a přec mi při tom pohledu vždy stoupnou v oči slze. Tam srdce jasný odznak zřím, a v něm je láska psáno, a přec mé srdce chce se ptát, zdali je milováno. Tam čítám, že jsi věčně mou a já že věčně tvojím, a přec se, drahá, o tebe, o lásku naši bojím. Kdy zlověstný ten zmlkne hlas, jenž poklid můj tak ruší? Kdy budu zírat bez bolu tvým okem ve tvou duši? 50