NEDEJME SE!

Vojtěch Mikuláš Vejskrab Bělohrobský

NEDEJME SE!
Aj, Čechové, vy bratři slavní, potomstvo hodné statných dědů! Nám přešlý čas smrt strojil mravní, chce vymazat nás z živých středu. Však my se ze mdlob probudili a osvěžili dávné síly. Budoucnost nový věk nám nese: Nuž, bratři, žijme, nedejme se! Naproti nám se moci spikly od nejnižší až k svrchované, jež tísnit, šlapat nás si zvykly a utlačovat bezochranné. My přec jsme vznesli svislou hlavu a hlásíme se k svému právu. Svobodný národ pouta střese: Nuž, bratři, vstaňme, nedejme se! Když jazyk náš, ten libozvuký, vytlačen s hůry v chýši klesl, když stíhaly prodejné ruky, kdo český syn jsa, česky hlesl, ach, jak tu srdce Čechů věrných přetěžce neslo tisků perných! 74 Však naše řeč se zase povznese: Jen ctěme ji a nedejme se! Koruny české práva svatá, lesk dějin slavné naší vlasti – vše zničit spěly ruce kata, i budoucnost nám chtěly krásti. Však lid náš ví, co druhdy býval, kdy praděd za vlast krev cedíval. Zná práva svá a ctí je v plese: Nuž, hajme práv a nedejme se! Velicí muži proslavení, již rozžali nám světla svíci a lidem hnuli k probuzení, jsou pro věc svatou mučedníci. Los krutý v bídu, v smrt je sílal, a vrah i zběh jim klnul, spílal. Teď setba jejich plody nese – Nuž, slavme je a nedejme se! Památky dávné vzdělanosti, jíž honosil se předek jarý, i slavné činy rekovnosti, již osvědčil kdys nad Tatary, náš „Rukopis“, ty zpěvy vzorné – vše lží jest chásce pravdosporné. Však sláva naše nesetře se: Lesk její šetřme, nedejme se! 75 Čech milovníkem býval míru, nevedl války pro zisk podlý. Ctě zákon otcův i svou víru, žil tichém, svatém ve pohodlí. Však lupič zlý-li hlavu vztyčil, tu povstal Čech a škůdce zničil. Jak předci naši chovejme se: Milujme mír, však nedejme se! Jen slaboch volně šíji kloní pod nohu, jež ho k zemi tlačí. Muž, síly vědom, máchne po než k zašlápnutí čas jí stačí. Svobodný pouta zdrtit hledá, otročit jemu hrdost nedá. Což v nás krev čacká nepohne se? Svobodu chtějme! Nedejme se! Nuž, Čechové, vy bratři drazí, jen svorně, mužně k sobě stůjme! Nám z blízka, z dáli hrozí vrazi – i my jim hrotné zbraně kujme! My za věc svatou vedem boje, za drahou vlast, za práva svoje. Zdar hojný s nebes k nám se snese: Jen paže vzhůru, nedejme se! 76