SLOVÍČKO „NIKOLI“

SLOVÍČKO „NIKOLI“
Dříve než jsem Minku poznal, chodil jsem s ní do školy; ač jsem ptal se, nebo tázal, vždy mi řekla „nikoli“. Jednou sedím s ní pod lipou v čarokrásném údolí, prosím o malou hubinku – ona řekla „nikoli“. Vedle v háji právě slavík o své lásce šveholí; já se ptám, zda cítí lásku – ona řekla „nikoli“. I obrátím rychle slova, ptám se v lásky nevoli: „Tedy mám tě věčně míjet?“ Ona šeptla – „nikoli“. Tu ji k srdci vinu, tisknu, líbám, až to hlaholí; pak se jí ptám, zda se hněvá? Ona řekla: „nikoli“. 53 Teď jsem učený již dosti, nic mé srdce nebolí: jak dřív trpké, tak teď sladké je mi slůvko „nikoli“. 54