SAD SLOVANSKÝ

SAD SLOVANSKÝ
Tys stromů štěpných mnohoslibný sad, slovanský národe, omládlý, jarý! Tvé porozkvetlé, bujné haluze hojnými nadál světu kynou dary. Bůh zázračnou ti v údy sílu vlil, že mráz a vichor nezmaří tvůj kořen; On dá i sílu, abys přerost těch, jejichžto stínem dlouho byl jsi mořen. Ty rozložíš se a tvé ovoce člověčenstvo zblaží, zbudí ku podivu, pospějeť každý ve tvůj ladný stín a žehnat bude širou Slávů nivu. A byť pak klesl mnohý starý štěp, a zřídly tu i tam tvé táhlé šiky, z té půdy mladý vypne se zas strom – vždyť máme dovedné své zahradníky. Ti zahradníci tvoji jarou mláz, tvůj přírost hledí pečlivě a pěstí a ošlechtěné štípky zasadí jen v řady tvé a nikdy na rozcestí. 79 A štípků těch zdravých vychází i nad dostatek z našich skrovných školek, a jimi, ty můj sade slovanský, se vyplní – ba zšíří tvůj okolek. A pokvete ten mnohoslibný sad, můj národe, a bude stále jarý, a jeho rozepnuté haluze hojnými člověčenstvo zblaží dary. 80