SESTRA VĚNCESLAVA.

Karel Leger

SESTRA VĚNCESLAVA.
Sestra Věnceslava mladá snivá hlava. V očích noc je tmavá. Co v té noci blýská? Proč své zoubky vtiská do růžových rtíků, a proč v okamžiku zhořkne úsměv její v krásném obličeji? Z průsvitavých tváří divného cos září. Nervosně se chvějí drobné ručky její křečovitě spjaté. Při modlitbě svaté růženec se maně smekne s bílé dlaně, v klín jí ruce klesnou. 60 Ňadra bouří děsnou dmou se, pnou se chvatem, div se nerozskočí. Vytřeštěné oči v temné bloudí dáli, a ten pohled pálí. Rty se otevřely, jakýs úsměv smělý, svůdně vyzývavý a růměnec žhavý divným štěstím září z průsvitavých tváří. Co vidí v té dáli? Proč ten pohled pálí? Čím to srdce buší, a ve snivé duši co se na dně tají? Novicky se ptají. Sestra Věnceslava světice je pravá! Sestra Věnceslava vyvolená hlava! Ale – – Bylo jednou – vzpomínky již blednou – v šumném proudu žití vášní vlnobití zaneslo ji v moře 61 poklesků a hoře. Sladkost hříchů hrozná! Kdo ji jednou pozná, jak do proudu kámen těžce padá zmámen strašné do hlubiny prokletí a viny. A ta hlava svatá divým proudem jatá bez rady a vesla v černé víry klesla. A ve hříších žila, opojný jed pila, výstrahám se smála, hříšnou rozkoš ssála, víc než číši jednu dopila až ke dnu. – Ale Bůh je živý, mocný, dobrotivý, její duši hledal, zahynout jí nedal. Z neřestí ji zvedl, ku pravdě ji vedl. Z kalných oněch vírů do přístavu míru vešla duše bludná. Zahořkl jí u dna sladký pohár hříchů. 62 Ve klášterním tichu v těžké kázni nyní pokání své činí jak světice pravá sestra Věnceslava. – – – S citů směsí pestrou za velebnou sestrou zří novicky mladé. Závist se jim krade do nevinných duší, a srdéčkem buší jakás touha žhavá. Šeptají si v snění: Šťastná„Šťastná k závidění sestra Věnceslava!“ 63
Básně v knize Balada o mrtvém ševci a mladé tanečnici a jiné rozmarné básně:
  1. BALLADA O MRTVÉM ŠEVCI A MLADÉ TANEČNICI.
  2. LUČNÍ VÍLA.
  3. PEKELNÁ HISTORIE.
  4. MYSLIVNA V ZIMĚ.
  5. VE SLUŽBÁCH NÁRODA.
  6. POHŘEB.
  7. MĚSÍC.
  8. RYBÁK.
  9. NEMOCNÝ.
  10. VAŘ, HRNÉČKU, VAŘ!
  11. MUDRCOVA SMRT.
  12. SESTRA VĚNCESLAVA.
  13. ČARODĚJKA.
  14. NEVINNÝ.
  15. OTROCI KULTURY.
  16. HOMOLKY.
  17. ROZPUSTILÝ.
  18. STRÝČEK VÁVRA.
  19. Ach, zde to bylo, kde jsem mlád připínal brusle taky rád
  20. Slečinka z Vídně!
  21. Židovko mladá, je mi líto tebe,
  22. CESTOU Z KOSTELA.
  23. PŘED STO LÉTY.
  24. SATIRA.
  25. ČESKÝ HUMOR.
  26. HLEDÁ SE NÁROD!
  27. LABSKÁ POHÁDKA.
  28. PRAVDA.
  29. KRITICKÉ VYDRY.
  30. DĚVČÁTKU, KTERÉ VYSTOUPILO ZE ŠKOLY.
  31. TŘEŠNĚ.
  32. DO ALBA.
  33. DO ALBA.
  34. S KNIHOU.
  35. Kostel dům je boží!
  36. Sláva lenochům!
  37. Že se pravda všude
  38. Vzácný host k nám přijel z ciziny.
  39. České státní právo! Pro to heslo
  40. Starý kantor vždycky horoval:
  41. Říkali nám naši tátové:
  42. Sejdeš-li se s lidmi, nechať vítá
  43. Carpe diem! Užij dne,
  44. Nevěř pranikomu, hochu můj,
  45. Nejčastěji chrání dívčí cnost
  46. Co že jsem poznal v bratrském spolku,
  47. Všechno se předhání, rve se a bije,