LABSKÁ POHÁDKA.

Karel Leger

LABSKÁ POHÁDKA.
V labských tůních vodníci, víly v proudu hrající zděsily se, polekaly! „Hej! Neštěstí se na nás valí, regulace, dráhy vodní!“ – Zvlnila se řeka. Pod ní splašený byl rej. K útěku se víly strojí, garderobu vážou svoji: trochu pěny, trochu řas, hřebínky na zlatý vlas, všechno vážou do ranečku. Na vodníka křikly: „Hej! Vzhůru, vzhůru, pradědečku, utec s námi, ruku dej! Neštěstí se na nás valí, regulace! Hej!“ 114 Starý vodník rozespalý zabrouk’ na ně ze své skrýše: „Plané strachy, povídám: zpět se vrátí Labe spíše! Hloupé děti! Tiše, tiše! Ryby budou smát se vám, že věříte pohádkám!“ 115