TOUHA

Emanuel Lešehrad

TOUHA
Ve východním městě, pod fialkovými nebesy, jež rozpínala se do nekonečna, na tržišti s otroky, spatřil jsem ji krásnou a obnaženou. Byla obklíčena muži s divokými, hrubými vousy a smyslnýma očima, kteří se jí dotýkali necudnými prsty, přihazujíce na ni. Křičeli o závod, a jejich těly prochvívala žádostivost. Viděl jsem, jak ji pokořují; slyšel jsem úryvky sprostých vět, jež vháněly mi krev do tváří..tváří... S výrazem opovržení, jako královna zajatá lotry, smutně a hrdě stála na tržišti ona žena nádherná, zářící, které – chudý poutník – nemohl jsem vykoupiti z otroctví. 43