KRAJINA PALESTYNSKÁ

KRAJINA PALESTYNSKÁ
Pláň mlčí. V dál šíř v celém okolí jak rozházeny leží mrtvoly. Tu kůň, tu přilba, tu meč zlámaný, tu křivá šavle, bunčuk, turbany. Plá nebe, hoří vzduch a celá zem se jiskří v žáru dusném bělavém. Je ticho. Jen pár supů na blízku zobáky čistíc bije do písku. Tu ze skupiny těl kdos hlavu zdvih a vyslal pohled z očí zkalených, kříž na prsou měl, v boku z brnění se černavá krev slabě pramení – V tom vedle také hlava zdvihla se a rozhledla se kolem v úžase, syn Arabie, oči plamené, sek meče šel mu středem ramene – a sotva shledl jeden druhého, vší zbylou silou vrh se na něho, a v líc si bili, hrdla rdousili, až umdleli, by znovu za chvíli 129 se dali v zápas. V zlosti horoucí si v oči zatkli prsty stydnoucí. – – – Tak smrt je našla v této pustině i supi, když k nim přišli k hostině. 130