LEGENDA O CÍSAŘI KARLU VELIKÉM

LEGENDA O CÍSAŘI KARLU VELIKÉM (Po pádu Hohenstaufů)
Když velký císař Karel měl opustiti svět, tu na lože si neleh, však na bělouše sed. A jel a přijel k hoře a mečem na ni ťuk, a hora rozstoupla se, a vojska stál tu pluk. A císař skočil s koně a vojsku nakázal, by lehli si a spali, a sám šel v zlatý sál. Ke stolu dubovému si velký císař sed a rozevřel svou knihu a čet a čet a čet. Svatého Augustina O městě božím spis, v ní nejraději čítal už na světě si kdys. A čte ji stále, stále, svic světlo plápolá, a kolem stolu roste vous jeho dokola. 168 A až ten vous se třikrát kol stolu obtočí, tu velký císař vstane a k vojsku vykročí. A vyjede ven z hory a bude vládnout zas a všecko zase spraví, co zatím zkazil čas. On dobré lidi zdvihne a zlé pak poníží, on srovná míry, váhy a minci přitíží. A panu papežovi po cti a po právu ten spis O městě božím pak hodí na hlavu. A svatá říš zas vznese svou potupenou skráň – Ó Karle, mocný pane, už čas je, vstaň, ó vstaň! 169