Dvě sloky.

Josef Svatopluk Machar

Dvě sloky.
Mám rád ten soubor vděků tvých, tvůj zjev i chůzi, řeč i smích, tvých vlasů parfum i tvůj šat, má duše slyší v snění ráda z tvé hrudi i ten sykot hada, ač tuším, že mě uštkne snad... Ať uštkne! Žití mého sen byl tuze draze zaplacen, již než jsem znal tě, duše má – co s ním? Več ještě doufat smíme? Čím dráž ten život zaplatíme, tím méně pro nás ceny má... 83