Aj Pustevně!

Jan Evangelista Nečas

Aj Pustevně!
Aj Pustevně! vy stavby přespanilé, jak srdci blízké, jak jste oku milé svou Šumnou, Maměnkou a Libušínem! Vy v rámu lesním, otočeny stínem, jste sjednotily v harmonii hezkou lesk, nádheru i jednoduchost veskou: vně, uvnitř ve vás tolik vnad se jeví, že oko ani, kam dřív hleděť, neví, že duše žasne, noříc se vždy v novou a v pravdě živou krásu pohádkovou. Což platno o vás mluviti a psáti! Kdo neviděl, ten nemůže vás znáti, a proto volám, péro klada stranou: Přijď, viz a těš se krásou nevídanou; přijď, viz a těš se roztomile, jemně, jak sličná, ladná, půvabná jest země, jak útulný, jak lahodný, jak hezký je tam ten lesní, milý koutek český! 22