Bylinářka.

Jan Evangelista Nečas

Bylinářka.
Jindy zas jsem potkal starou ženu v lese; nesla pytlík v ruce. Já řku: Co v něm nese? „Byliny.“ „„A jaké?““ „Takové, co spraví dospělým i dětem porouchané zdraví. Jsou nám z vůle Boží v bylinách těch síly, aby pomáhaly ve příhodné chvíli.“ „„Vy jste tedy sobě vyšla na hledání?““ „Těžko živobytí po horách se shání. Napřed třeba věděť, kdy a kam jest chodiť, po stržích se smýkať, po bařinách brodiť; každá bylinka si žádá půdy jiné, jedněm slouží slunku, jiným koutky stinné. Bedrníku svědčí slunka výhřev stálý, osladiči dobře v boku vlhké skály; tam se také daří kypré kapradině, vachty květný hrozen bují na bařině. Divizně zas svědčí stráně kamenité, andělice místo v rokli u vod skryté. Rozrazil a plavuň na suchu si hoví, potměchuti naší přeje vlhké křoví. 43 Třezalka má ráda zvláště řídké lesy, kde i prvosenka žlutá libuje si; mýtiny zas nejlíp zeměžluči slouží. A tak každý kvítek po své půdě touží“.touží.“ „„Býváte tu časně?““ „Za rosičky ranní často do krve se bosé nohy zraní kamenem, neb trním, nebo ostružinou. Jen když aspoň zmije na stráních nás minou! Za úpalu, sloty, po čas nepohody, potřeba jest sbírať květy, listí, plody, od něčeho zase jenom pouhý kořen – když je člověk k tomu živobytí stvořen. Jedovatinu hned v lese dávám stranou. Doma teprv třídím směs tu promíchanou“.promíchanou.“ „„To vás asi slušně obživí a šatí, v lékárnách se jistě pěkně za to platí.““ „Toho času pět nás po bylinách chodí a že nás je tolik, navzájem nám škodí, znesnadňuje nález po širokém lese, příliš velká soutěž malou mzdu nám nese, všaktě o tom v městě dobrou známosť mají, víme, že se páni nikdy nepředají. Ať jest, jak jest, Radhošť nějak přec mne živí, léčí mne, když z jara moří kašel divý. Radhošť, jenž mne vždycky do svých vrchů vnadil, na hlavu teď pěknou korunku si vsadil – kapličku svou bílou, Boží stánek malý, v němž lid podbeskydský skládá svoje žaly. Tam lze viděť, cítiť, když se bouře valí, jak je Pán Bůh mocný a jak my jsme malí!“ 44
Básně v knize V ovzduší našeho Radhoště:
  1. Volání do hor.
  2. Zvěř a ptactvo.
  3. Květena a motýli.
  4. Hory samá krása.
  5. V daleké minulosti.
  6. Svatojanské ohně.
  7. Svítání na Radhošti.
  8. Před bouří.
  9. Na hory v bouři.
  10. Aj Pustevně!
  11. První rozhled!
  12. Večer po bouři.
  13. Hvězdnaté nebe.
  14. Bača na salaši.
  15. Obroď Bůh!
  16. Kmet a kráva.
  17. Hledání pokladu.
  18. V medovém údolí.
  19. Hafery.*)
  20. Bylinářka.
  21. Jak vychvalovali myslivci své psy.*)
  22. Podivná příhoda.*)
  23. Nářek stromů.*)
  24. O černém datlovi.*)
  25. Spořivá děvčata.
  26. Dobrosrdečná zdvořilost.
  27. Co se třikrát za den rodí?
  28. 1. U pat hor již odumírá
  29. 2. Ve štěrku a suchém písku,
  30. 3. Leží víska v horském dole,
  31. 4. V dálce vidím horské hřbety,
  32. 5. Líčil jsem jen dobré rysy,
  33. 1. Z těsných ulic, dusných domů
  34. 2. Utekl jsem na samotu,
  35. 3. Mýlíte se, moji milí,
  36. 4. Nad mechovým lůžkem mojím
  37. 5. Jako vlnky na potoku
  38. 6. Plyne potok prudký, mladý
  39. 7. Až má duše vyjde z těla,
  40. 8. Tam ku těm horám modravým,
  41. U kaple na Radhošti.