Hvězdnaté nebe.

Jan Evangelista Nečas

Hvězdnaté nebe.
Tmí se země, tmí se obzor, tmí se klenba celá. Zlatým srpkem zjevila se luna zatemnělá. Ustupuje temno šeru, jasna víc a více, hvězdy rostou ze sta do set, ze set na tisíce: Velký vůz i Malý vůz nám oči upoutává, zvláště hvězdou, jež nám sever rozeznati dává. Těká pohled udivený do hvězdnaté šíře, od Vozky až ku Orlovi, od Labuti k Lýře. Mléčná dráha, jakoby ji posel bílým mákem – A co se v ní tají divů neviděných zrakem! Těká pohled udivený po drobounkých skvostech. A to se tam rojí světy v dálkách, vysokostech, gigantické koule v žáru šíleným svým letem prorážejí nekonečným prostorem a světem. A to jsou tam samá slunce: vlastní světlo mají, z jehož zdrojů planetám svým život rozdávají. Teleskop jich sklad i počet do nesmírna množí, až duch tone zapadaje v tůni krásy Boží. 27
Básně v knize V ovzduší našeho Radhoště:
  1. Volání do hor.
  2. Zvěř a ptactvo.
  3. Květena a motýli.
  4. Hory samá krása.
  5. V daleké minulosti.
  6. Svatojanské ohně.
  7. Svítání na Radhošti.
  8. Před bouří.
  9. Na hory v bouři.
  10. Aj Pustevně!
  11. První rozhled!
  12. Večer po bouři.
  13. Hvězdnaté nebe.
  14. Bača na salaši.
  15. Obroď Bůh!
  16. Kmet a kráva.
  17. Hledání pokladu.
  18. V medovém údolí.
  19. Hafery.*)
  20. Bylinářka.
  21. Jak vychvalovali myslivci své psy.*)
  22. Podivná příhoda.*)
  23. Nářek stromů.*)
  24. O černém datlovi.*)
  25. Spořivá děvčata.
  26. Dobrosrdečná zdvořilost.
  27. Co se třikrát za den rodí?
  28. 1. U pat hor již odumírá
  29. 2. Ve štěrku a suchém písku,
  30. 3. Leží víska v horském dole,
  31. 4. V dálce vidím horské hřbety,
  32. 5. Líčil jsem jen dobré rysy,
  33. 1. Z těsných ulic, dusných domů
  34. 2. Utekl jsem na samotu,
  35. 3. Mýlíte se, moji milí,
  36. 4. Nad mechovým lůžkem mojím
  37. 5. Jako vlnky na potoku
  38. 6. Plyne potok prudký, mladý
  39. 7. Až má duše vyjde z těla,
  40. 8. Tam ku těm horám modravým,
  41. U kaple na Radhošti.