Hory samá krása.

Jan Evangelista Nečas

Hory samá krása.
Ach, hory, hory, není to jen zdání, že na vás nebe ku zemi se sklání! Tam s růžového lože slunce vstává, a svítí, hřeje, zemi život dává; tam ladná luna počíná pouť svoji, a stoupá nebem ve hvězdnatém roji. Tam o hřebeny vaše opírá se most duhy ve své vyklenuté kráse. – Ach, hory, hory, kdo ví, kdo dá rady, jak vystihnouti všechny vaše vnady? Jste z jara plny vonných, milých dechů a jde se ve vás po kobercích z mechu; jste samá svěžest, tvářnost máte vnadnou, i když vám sněhy na haluze padnou. 10 Ach, hory, hory, vy jste krásou kraje! Co barev, odstínů tam na vás hraje! Tu světla blysk, tam mraků zastínění – a vy jste jiny každé chvíle denní: jste jasně modré, světle zelenavé, a po západu zádumčivě tmavé; dnes od nás daleko se prostíráte a zítra k podivu se blízko zdáte, tak určitě se rýsujete v dáli, jak byste nám tu před očima stály; a jindy v mlze tratíte se zraku, že nelze odlišiť vás od oblaku. A opět jindy za jasnoty denní jste zmizely nám, sledu po vás není. – Ach, hory, lesy, v zimě, v letní době, mou duši celou táhnete mi k sobě! Tam ve vás všechno roste, plno mízy: strom z kořene, květ z cibulky a hlízy, tam šumí hvozdy, vlny na potoku, tam časem laň se mihne na poskoku, tam ptactvo pěje na větvích a v letu, tam pestrý motýl hostem bývá v květu, tam člověk, vida samý les a nebe, trud, tíseň duše pouští mimo sebe. – 11 Tam s milou přírodou tak srůstám časem, jak bych byl ptákem, stromem, nebo klasem, neb na potoku ostříbřenou vlnou, neb hudbou lesní, tichou, tajeplnou, neb obláčkem, jejž ranní zoře zlatí, neb krůpějí, jež do země se tratí. – – 12
Básně v knize V ovzduší našeho Radhoště:
  1. Volání do hor.
  2. Zvěř a ptactvo.
  3. Květena a motýli.
  4. Hory samá krása.
  5. V daleké minulosti.
  6. Svatojanské ohně.
  7. Svítání na Radhošti.
  8. Před bouří.
  9. Na hory v bouři.
  10. Aj Pustevně!
  11. První rozhled!
  12. Večer po bouři.
  13. Hvězdnaté nebe.
  14. Bača na salaši.
  15. Obroď Bůh!
  16. Kmet a kráva.
  17. Hledání pokladu.
  18. V medovém údolí.
  19. Hafery.*)
  20. Bylinářka.
  21. Jak vychvalovali myslivci své psy.*)
  22. Podivná příhoda.*)
  23. Nářek stromů.*)
  24. O černém datlovi.*)
  25. Spořivá děvčata.
  26. Dobrosrdečná zdvořilost.
  27. Co se třikrát za den rodí?
  28. 1. U pat hor již odumírá
  29. 2. Ve štěrku a suchém písku,
  30. 3. Leží víska v horském dole,
  31. 4. V dálce vidím horské hřbety,
  32. 5. Líčil jsem jen dobré rysy,
  33. 1. Z těsných ulic, dusných domů
  34. 2. Utekl jsem na samotu,
  35. 3. Mýlíte se, moji milí,
  36. 4. Nad mechovým lůžkem mojím
  37. 5. Jako vlnky na potoku
  38. 6. Plyne potok prudký, mladý
  39. 7. Až má duše vyjde z těla,
  40. 8. Tam ku těm horám modravým,
  41. U kaple na Radhošti.