HOSPODÁŘSTVÍ.

HOSPODÁŘSTVÍ.
Tak smutno v zemi. Po krajích se stmívá, je nevybrána zemská dávka z piva, to věští hlad. O bože otců, pomoz synům v nouzi! Když každý šenkýř násilí se vzpouzí, jak vybírat? Dnes v hořkosti si vzpomínáme na dny, kdy scházely se groše do pokladny, neb národ pil. A zemský důchod nález těšil chytrý, že kulturu lze měřit na půllitry i vývoj sil. Však ten čas minul. Věc doznala změny, ty peníze jsou všecky utraceny i zkvétá dluh; ač národ tytéž psychické má rysy a pije více, nežli píval kdysi, proč, suď to bůh! Tak smutno v zemi. Po krajích se stmívá, je nevybrána zemská dávka z piva, nám vlhne zrak a kultura, ta, běda, třikrát běda! se na půllitry přec jen měřit nedá už nikterak. 30 Nuž, jaká tedy budoucnost nám kyne? Lid pije dál a on též nezahyne. Však pokladna?! Tak pravíme a hlasy se nám chvějí. Jest jakás naděj na sanaci její? Ne, pražádná! Však přece něco mozkem zprahlým kmitá a myšlenka, dost zprvu neurčitá, už má svůj ráz: Že dávka z piva, jež nám jde tak k duhu, nás nepomůže vybaviti z dluhů a spasit nás. Že žádná újma nesmí stát se tělu, radš propustí se trochu učitelů z jich tučných míst. I učitelky pomohou tu hravě, když obětují gáži ku nápravě, tím jsem si jist. Však čtěte dále návrh tento suchý! Též blázince jsou pro zlomené duchy, kamž přišli žít. Je nutně třeba snížit náklad na ně a umenší se opět nečekaně náš deficit. 31 A nemocnice zbytečné a školy jsou k poskytnutí úspor jakýchkoli vždy vhodny dost, tu máme pravý ku přejití můstek, když zbavíme se hloupých citlivůstek, toť povinnost! Tak smutno v kraji. Dokola se stmívá, je nevybrána zemská dávka z piva... Nač vzdychati? Vždyť šílení, již sténají v své cele, a propuštění náhle učitelé to zaplatí! 32