OLOUPENÁ RODIČKA.

Jan Opolský

OLOUPENÁ RODIČKA.
Co podemílá kořeny, cit deistický, vrozený, co víru naši ničí? Tu odpověď je prostičká. Že sama boží rodička se chvět má před lupiči. Kdo v dnešních časech nucen žít a zachoval si právní cit i praktičnosti špetku, ten nejlépe ví, co to je, ten nejspíše ví, co to je, být přes noc bez majetku. Toť přímé spění ve zkázu, krást s milostného obrazuobrazu, a přec jsou lotři tací! V těch lidské srdce nebije, ti za perlové colier jí vrazí imitaci, A čelenku a prsteny a řetěz divem svěcený jí prostě sejmou s plecí, vše lotr taký vykoná a nejsvětější Madonna má jablonecké věci. Duch lidu trpí nevinně a v hluchém přítmí svatyně on škodu cítí spolu. Nuž žádný div se nestane? Co zbývá, drazí křesťané? jen volat o patrolu! 51