VETERÁN.

Jan Opolský

VETERÁN.
My hudbu slýchali, jež přehlušila stony a vraceli se tupí od Verony, již chladí Adiže, neb cena žití tehdáž byla nízká, zřel, kdo měl oči, na smrt svoji z blízka, jak možno nejblíže. A větrem od Alp, váním z mořské strany, vlál proměnlivě prapor nadýmaný,nadýmaný jak hračka sil a orel černý, krutou kloně hlavu, byl očím našim vydán za potravu, však kleslý byl. Tak táhli jsme. Kol na všem dal se čísti znak ukrývané msty a nenávisti, jež doutná po leta..leta... Dnes staří jsme. Svět horší je,je než kdysi, kříž záslužný už na skeletu visí. Smrt budiž prokleta!! 14
Básně v knize Hrst ironie a satiry:
  1. BEZ KONFESE.
  2. JEGLIĆ BISKUP.
  3. CESTA K LÁSCE.
  4. VETERÁN.
  5. REVOLUČNÍ.
  6. PLÁČ OTCE DUCHOVNÍHO.
  7. NOVÁ HESLA.
  8. 1848.
  9. DEGRADACE.
  10. VEČER K ÚCTĚ JULIA ZEYERA.
  11. VOJEVŮDCE.
  12. TĚLO ŽENY.
  13. LIST PROGRAMOVÝ.
  14. HOSPODÁŘSTVÍ.
  15. VROUCNÝ DOPIS.
  16. NOVÁ FÁSE.
  17. KONSTITUCE.
  18. POSVÍCENÍ.
  19. SLEČNĚ.
  20. SRBSKO.
  21. MODLITBA V PENSIONÁTU.
  22. VE JMÉNU SVĚTLA!
  23. RCI, ŘÍME...
  24. KRAJ.
  25. OLOUPENÁ RODIČKA.
  26. KORUTANSKÉ MALVERSACE.
  27. BYL JEDNOU JEDEN...
  28. PÍSNIČKA O ŘÍŠSKÉ RADĚ.
  29. VOLEBNÍ REFORMĚ.
  30. AVIATIKA.
  31. ROZJÍMÁNÍ.
  32. NOVÉ KRÁLOVSTVÍ.
  33. MARŠÁLSKÉ JUBILEUM.
  34. VZHŮRU!
  35. BALLADA.
  36. PRO LÁSKU.
  37. LITERÁT.
  38. MATCE.
  39. KU KONCI ŽIVOTA.