SLEČNĚ.

Jan Opolský

SLEČNĚ.
Mám v každý čas vždy pocit hrůzy jistý, když probírám se „Národními Listy“, mne tkne se chlad, neb mezi řádky tanou známé rysy, to její srdce na prodej tu visí, viz inserát. Svou žhavou krev, jež hrozí trysknout z těla, sny opojné, jež za mladosti měla, stud palčivý, i hříšnou sladkost, jež je dána ženě, vše nabízí se v licitační ceně, mls pro čivy. Své všecko dá. Svou nahotu, jež vadnevadne, na pouhé muže oslovení chladné, vzplá na pokyn, čest otuplá se v koutku duše plazí, že možno ji jest zcela bez nesnází dát do novin. 39