MODLITBA V PENSIONÁTU.

Jan Opolský

MODLITBA V PENSIONÁTU.
Já plála smyslně a záhadně jsem vřela,vřela jak v máji měsíci, než jabloň vykvete, však nikdo nepřisel, by přál si mého těla a shasil touhu mou, být matkou dítěte. O, zraky cizinců, jež nevrhly se na mne, než v máji měsíci se jabloň obalí, o, hvězdy vzdálené v tmách rozkoše mé klamné, jste chladně přespříliš se na mne dívaly! Já plála záhadně, jak míza v stromu plane, než v máji měsíci dá jabloňový květ... Jsem děvka tvá, jsem děvka tvá, o pane, a život, smrt chci obé přetrpět! 41