Bratrům na jihu!

Bratrům na jihu!
Vám rekové, vám bohatýři meče, vám sokolové pobratřených hor, vám na Drině i, kde Morava teče, kde dumný Balkán vede rozhovor, vám česká srdce v plném, svorném chvění vstříc posílají vroucí pozdravení, neb rekové jste, bohatýři meče! Vy bojujete za myšlénku velkou, jež miliony bratrů pojí v žár, vám matka Sláva jasnou voditelkou – a tyranové zrají pro handžár; vy zvítězíte po útisku mnohém, vy zvítězíte, jako že Bůh Bohem; vždyť bojujete za myšlénku velkou! Již konec lkání! – Boj rozhodnouť musí, boj krvavý a také poslední, a ve spojení s velkou, mocnou Rusí i na Balkáně zas se rozední: Dokažte světu, Slovanstvo že síla, že nejste malí s takového díla – sjednotiť Slávu – když boj soudiť musí! 57 Již konec bolu – nám budoucnosť patří, Slovanstvu zora ejhle vychází – vás posilňují miliony bratří, vás vzkříšená vlasť všude provází; my jdeme s vámi srdcem, duší, činem, a kdo je věrným matky Slávy synem, rád žehná vám; vždyť nám budoucnosť patří! Má divý barbar poutati vám ruceruce, má bohům vašim vrah se vysmívať a vaše ženy v nevýslovné muce vám před očima vraždiť, znectívať? Má surovosť býť pánem vůle vaší? Ó vzchopte se, ať nic vás neodstraší; vždyť Bůh je s vámi, statné máte ruce! Tak dlouho jste již rájou zavrženou, a přece máte sílu, nadšení a srdce svěží, mysl nezkaženou: to zdravého jest jádra znamení; vy zvítězíte, příroda tak velí – idea Slávy ve skutek se vtělí, a nebudete rájou zavrženou! Ó bratří naši, buďte pohotově, neb hlavní úkol máte před sebou, teď buďte svoji jako po obnově, 58 teď svornosť, láska, čin je potřebou – – Nechť staré záští mezi bratry zhyne, při stejné mysli vítězství vám kyne, a proto, bratří, buďme pohotově! My zvítězíme, tak dí zákon dějův, lež pravdy světlo nesmí zastíniť! Svět postaví se nových do kolejů, kde bude vládnouť lidskosť, práva cit – té nové době slovanského kmene náš vroucí zdar a přání nezkončené, ať vyplní se nutný zákon dějův! 1877.
59