Manům Josefa Jungmanna.*)

Jaroslav Tichý

Manům Josefa Jungmanna.*)
Když národ náš byl ukolébán v sen a nenadál se, že mu svitne den, a nedoufal, že vstane z ponížení: aj světlý anděl v nebes ozáření se sklonil na nebohou naši zem – a kudy kráčel svatým kročejem, vše novým květem bujně rozkvétalo, vše novým jarem opět zaplesalo, vše volným srdcem zajásalo znova, všem českým ňadrům vykypěla slova: Jsme ještě národem! Tak anděl budil, našel muže celé, národním snahám pravé apoštoly; z nich každý vroucně jenom pro vlasť planul, z nich v díle svatém nikdo neustanul, byť útrapy a pouta řinčela, jim život – práce na národní roli, jim život – echo ztraceného ráje....ráje... A mluva česká znovu zazněla a jí se opět ozývaly háje....háje... ——— *) Při odhalení pomníku na Jungmannově náměstí 15. dne měs. května r. 1878. 66 Ó buďte žehnáni, vy reci velkých snah, co bez odměny prací ustavičnou i mečem slova Blaník dobyli jste, – a celé Čechy byly Blaníkem! – pak vyvedli jste z něho kněžnu sličnou, řeč naši krásnou, mocnou, slavnou, milou, lahody plnou, dojemnosti čisté, jež opět šveholila slavíkem, a zajásala novou, jarou silou! Ó buďte žehnáni, vy naši mučenníci, co písmem, slovem, činem práci spasitelnou jste vykonali jako Boží bojovníci a zanechali vlasti paměť věčnou, nesmrtelnou! Ó Jungmanne, náš velký apoštole, jenž dobrý boj jsi vlasti bojoval, svou víru ve vzkříšení zachoval a požehnaně běh svůj dokonal: hle naposledy láska Tvého lidu Ti dává spravednosti korunu a obětuje díkův panychidu, neb Ty jsi bohem vlasti na trůnu! – Hle pomník Tvůj – jej líbá matka vlasť, jej s láskou žehná volná Slavie, když na Balkáně pochovala strasť, a zasvitli jí dnové blažení, – 67 Hle pomník Tvůj! – jej slavně přežije Tvé velké dílo – naše vzkříšení! Hle pomník Tvůj! – Však pomník nehynoucí Ty matce Slávě sám jsi postavil, žes přední stráž jí vyrval vlnám cizím a přesvědčil nás životem svým ryzím, že byl jsi rekem bez hany, jenž Slávu, vlasť a národ oslavil! – Nezhyne vlasť, když geniové tiší žal matky své a její prosby slyší, nezemře národ, máli Jungmanny! 9868
Básně v knize V bouři a klidu:
  1. Láska k vlasti.
  2. Jsme národ jeden.
  3. Ó lásko k vlasti!
  4. Svoji k svému.
  5. Našemu venkovu.
  6. Má řeči krásná!
  7. Čtu v knize dějů Tvých...
  8. Já nenávidím duše Ephialtův.
  9. Našim ženám.
  10. Naší mládeži.*)
  11. Naší šlechtě.
  12. Našemu studentstvu.
  13. Našim kněžím.
  14. Některým básníkům našim.
  15. Bratřím Slovákům.
  16. Bratrům na jihu!
  17. Matce jediné.
  18. Volnosti.
  19. Manům Josefa Jungmanna.*)
  20. Otci vlasti.*)
  21. Národní písni!
  22. I. Tys jako luna spanilá,
  23. II. Jako čistá, něžná holubice
  24. III. Tys dlela v chrámě v modlitbách,
  25. IV. Má duše svatý kostýlek,
  26. V. Já pouští jsem, již pálí samum žhavý,
  27. VI. Hrom v dáli stená, blesk se míhá s bleskem
  28. VII. Vzpomínky letí z mysli ven
  29. VIII. Daleko skřivánek,
  30. IX. Hvězdičky, hvězdičky,
  31. X. Kdy by ústa mluviť chtěla,
  32. XI. Bloudím labyrinthem světa
  33. XII. Já jsem Tě neznal, ale přec
  34. XIII. Já hledal hvězdu na nebi,
  35. XIV. V ňadru mém se kryly ledy...
  36. XV. Panenko má zlatá, milá,
  37. XVI. Tvoje bílá ruka
  38. XVII. Zas chovám Tebe v objetí
  39. XVIII. Svět celý chtěl bych objati
  40. XIX. V ty oči Tvé, v ty hvězdy dvě,
  41. XX. Andělíčku boží, strážce můj,
  42. XXI. Ó kéž jsem krásným okem Tvým,
  43. XXII. Ó kdy bych já byl básníkem,
  44. XXIII. Chci zapomenouť – duše má
  45. XXIV. Ta láska jako slunečko
  46. XXV. Já neříkám, že dívko, miluji Tě,
  47. XXVI. Tvé slze věřím, co se z oka line,
  48. XXVII. Své vřelé srdce dám Ti za korunu,
  49. XXVIII. Já jsem Ti neřek: Mám Tě rád!
  50. XXIX. Jsem přímý muž a nenávidím klamu
  51. XXX. My, růže má, se neshledáme víc;
  52. XXXI. Vzpomínám si na svou lásku
  53. Drahé matičce.
  54. Žaly nevěstiny.
  55. Sen.
  56. Byl veliký jsem věru král.
  57. Jdu lučinou.
  58. Aj Vesna...
  59. Ta noc je báseň...
  60. Já nechci více touhou mříť...
  61. To lidské štěstí...
  62. Sníh napad’...
  63. Můj život.
  64. Smutno mi...
  65. Příteli.
  66. Ó neberte mi ideály moje.
  67. Ku zásnubnímu jubileu Jejich Veličenstev.*)
  68. Za Boleslavem Jablonským.*)
  69. Při sňatku J. V. kralovice Rudolfa.*)
  70. Při zahájení českého divadla v Brně.*)
  71. Nostrae Carolo-Ferdinandeae.*)
  72. K jubileu p. škol. rady K. Wittka,*)
  73. Na cestu.