Žaly nevěstiny.

Jaroslav Tichý

Žaly nevěstiny.
I.
S Bohem, panenský můj světe, S Bohem, panenský můj světe,
 nevěstu již vedou, každý výská, nelituje nikdo pannu bledou. Jen tam ten hoch rusovlasý roní slzu vřelou: Měj se dobře, můj miláčku, do hrobu mi stelou! II.
Ten věneček z rozmariny Ten věneček z rozmariny
 na hlavě mne tlačí, jako by byl spleten jenom z trní a bodláčí. Ten prstýnek od ženicha ruku, srdce tiskne – – Dáváli jej ruka drahá, srdečko si výskne. 107 III.
Kněz už ruce štolou váže, Kněz už ruce štolou váže,
 srdce puknouť chce mi – zkalily se moje oči, upadla jsem k zemi. Vzkřísily mě, proudy slzí polily mi tváře – Ach, jak smáť se, když mě tehdy dali do žaláře. IV.
Ach, Matičko Svatohorská, Ach, Matičko Svatohorská,
 odpusť velkou vinu, že jsem zradila svou lásku, viz, jak hořem hynu. Ač mé srdce krvácelo a prosilo lkáním, spoutali mě k ženichovi čtvrtým přikázáním. V.
U Božích muk za potokem U Božích muk za potokem
 len již promodrává, 108 z dáli na mne pohlížejí očka jeho smavá. Rozumím ti, lníčku milý, až ti zvadne kvítí, vytrhám tě na košilku – rubáš budu šíti. 109
Básně v knize V bouři a klidu:
  1. Láska k vlasti.
  2. Jsme národ jeden.
  3. Ó lásko k vlasti!
  4. Svoji k svému.
  5. Našemu venkovu.
  6. Má řeči krásná!
  7. Čtu v knize dějů Tvých...
  8. Já nenávidím duše Ephialtův.
  9. Našim ženám.
  10. Naší mládeži.*)
  11. Naší šlechtě.
  12. Našemu studentstvu.
  13. Našim kněžím.
  14. Některým básníkům našim.
  15. Bratřím Slovákům.
  16. Bratrům na jihu!
  17. Matce jediné.
  18. Volnosti.
  19. Manům Josefa Jungmanna.*)
  20. Otci vlasti.*)
  21. Národní písni!
  22. I. Tys jako luna spanilá,
  23. II. Jako čistá, něžná holubice
  24. III. Tys dlela v chrámě v modlitbách,
  25. IV. Má duše svatý kostýlek,
  26. V. Já pouští jsem, již pálí samum žhavý,
  27. VI. Hrom v dáli stená, blesk se míhá s bleskem
  28. VII. Vzpomínky letí z mysli ven
  29. VIII. Daleko skřivánek,
  30. IX. Hvězdičky, hvězdičky,
  31. X. Kdy by ústa mluviť chtěla,
  32. XI. Bloudím labyrinthem světa
  33. XII. Já jsem Tě neznal, ale přec
  34. XIII. Já hledal hvězdu na nebi,
  35. XIV. V ňadru mém se kryly ledy...
  36. XV. Panenko má zlatá, milá,
  37. XVI. Tvoje bílá ruka
  38. XVII. Zas chovám Tebe v objetí
  39. XVIII. Svět celý chtěl bych objati
  40. XIX. V ty oči Tvé, v ty hvězdy dvě,
  41. XX. Andělíčku boží, strážce můj,
  42. XXI. Ó kéž jsem krásným okem Tvým,
  43. XXII. Ó kdy bych já byl básníkem,
  44. XXIII. Chci zapomenouť – duše má
  45. XXIV. Ta láska jako slunečko
  46. XXV. Já neříkám, že dívko, miluji Tě,
  47. XXVI. Tvé slze věřím, co se z oka line,
  48. XXVII. Své vřelé srdce dám Ti za korunu,
  49. XXVIII. Já jsem Ti neřek: Mám Tě rád!
  50. XXIX. Jsem přímý muž a nenávidím klamu
  51. XXX. My, růže má, se neshledáme víc;
  52. XXXI. Vzpomínám si na svou lásku
  53. Drahé matičce.
  54. Žaly nevěstiny.
  55. Sen.
  56. Byl veliký jsem věru král.
  57. Jdu lučinou.
  58. Aj Vesna...
  59. Ta noc je báseň...
  60. Já nechci více touhou mříť...
  61. To lidské štěstí...
  62. Sníh napad’...
  63. Můj život.
  64. Smutno mi...
  65. Příteli.
  66. Ó neberte mi ideály moje.
  67. Ku zásnubnímu jubileu Jejich Veličenstev.*)
  68. Za Boleslavem Jablonským.*)
  69. Při sňatku J. V. kralovice Rudolfa.*)
  70. Při zahájení českého divadla v Brně.*)
  71. Nostrae Carolo-Ferdinandeae.*)
  72. K jubileu p. škol. rady K. Wittka,*)
  73. Na cestu.