III. V NOCI PŘED ŠTĚDRÝM DNEM.

Jaroslav Vrchlický

III.
V NOCI PŘED ŠTĚDRÝM DNEM. (O. MOKRÉMU.)
Zas rohy ulic a vše squary města jsou proměněny v malé mýtiny, kde mladých smrčků v pestrém neladu se kupí směs. Na stromky vánoční jsou posekány, z ňader Boubínu, neb z temena Brd stále zasmušilých, by veselou svou novou zelení zas jizby prochvěly, v nichž šťastné mládí na dárky čeká v noci posvátné. Jak tvářnost města náhle změněna! Jich girlandy jsou všude. U chodníků se těsně tlačí, jak jdeš kolem nich, jich dotknout musíš se... a lesa báje z nich voní, zvoní – celá idylla těch koutů ztracených kdes v pohoří, i opuštěnost snivých lesních míst, kam pouze laň pít chodí s kolouchy, kde volně roste všecko, kvete, zraje, na ňadrech přírody kde mír a klid. Zde v ulic hlučných středu blátivémblátivém, kde roztaje hned sněhu hermelin, 173 ta zeleň křičí, vypravuje víc, než říci může snílka chvatný sen i okřídlené slovo básníka. K té poesii lesních zátiší se druží jako stafáž nevhodná lid venkovský, za pouhou babku zde jenž prodává je. V hadrech, bačkorách jak stíny příšerné v jich zeleni se mísí záhadné ty postavy. Den celý přešlapují mrzutě, a v rozpacích, vždy není kupců dost, a štědrý večer blíž tu každým dnem, a stromků ubývá jen pomalu. Tak o půlnoci z veselého kruhu jsem vracel se. Na malém náměstí, jež chmurných, starých domů vroubil řad, jsem padl na takový lesík smrčků. Muž s ženou hlídali je, sychravá noc byla chladná, v domech, okna jichž se zdála spát pod tíží záclon svých, to sem tam kmitlo ještě – kolem tma a kroky stráže, jež se vzdalovala. Zřím náhle rudý plamen, ohně dým a jisker kotouč, cítím pronikavoupronikavou, a líbeznou přec vůni pryskyřice, a vidím, k ohni, jenž tu rozdělán, se rozedrané choulit postavy, a házet ob čas chvějící se rukou klesť stromků, větve, celé pahýly v žár chvíli hasnoucí a chvíli zas 174 mocnějším zlatem jisker tryskající. Já zastavil se dojat. Vlastním zbožím ti lidé zde si oheň živili ve pusté bdíce noci prosincové. Já v mysli vážil jejich klopotu, a cestu z venku, malý výdělek, jich denní strázně, dlouhé čekání na kupce zpozděného, teď jsem vidělviděl, co přes den neprodali, heroicky jak v oheň v noci házeli, by skřehlé si údy zahřáli v tom sychravu. Ó smutný rub těch idyll moderních! 175
Básně v knize Napadlo rosy:
  1. NAREDA.
  2. KRONOS.
  3. HIERODULY.
  4. IPHIMEDIE.
  5. HYPNOS.
  6. LEGENDA.
  7. BALLADA O RYTÍŘI, ČERTU A SMRTI.
  8. CHRYSANTHÉMY.
  9. BALADA RENAISSANČNÍ.
  10. KRÁSA.
  11. BALLADA O SMYSLU ŽIVOTA.
  12. MAGNÁTSKÁ LEGENDA.
  13. BALLADA O ZAKLETÉ PRINCEZNĚ.
  14. SNY.
  15. VZKŘÍŠENÍ.
  16. OKAMŽIK.
  17. JDA KOLEM HROBU NEZNÁMÉHO ČLOVĚKA.
  18. KVĚTY PODZIMNÍ.
  19. NEBOLÍ...
  20. PÍSEŇ O VLASTI.
  21. OKNO.
  22. MOUDROST.
  23. NICOTINA.
  24. V DÝMU.
  25. REZ.
  26. AMARA.
  27. JÁ LÁSCE VŠECKO DAL...
  28. DO MROUCÍCH ČERVÁNKŮ...
  29. CHRÁM.
  30. V TUŠE JARA.
  31. STARÝ MOTIV.
  32. AMOROSO.
  33. APOSTROFA.
  34. BOLESTI.
  35. IN MEMORIAM M. P.
  36. VELKÝ PÁTEK DUŠE.
  37. SUSPIRIA.
  38. HOSANNAH.
  39. MODLITBA K NOCI.
  40. ŠKEBLE.
  41. SPAT, POUZE SPÁTI.
  42. LOUTKY.
  43. LIANY.
  44. HAVRANÍ KŘÍDLA.
  45. KDO DRŽÍ SVĚTA BĚH?
  46. VÁNOCE.
  47. KOLEDA.
  48. JAK TO BÝVÁ.
  49. SNAD POZDĚ...
  50. Ó CHVÍLE, VEČERY...
  51. PRAVDA A BLUD.
  52. FINALE.
  53. POD OBRAZ RAFFAELOVA HOUSLISTY.
  54. VLCI.
  55. NÁSTROJE.
  56. ČLOVĚK.
  57. CO KRÁSY DO KOLA...
  58. KUS POETIKY.
  59. STARÝ CITÁT.
  60. PŘI ZPRÁVĚ O ÚMRTÍ PAULA VERLAINA.
  61. Z DÍLNY UMĚLCE.
  62. MOST DUŠE.
  63. SESTINA.
  64. CO NEMOHU POCHOPITI.
  65. SLOKY POLEMICKÉ.
  66. HLASY V OBLACÍCH.
  67. NA JEDNÉ STRUNĚ.
  68. STUPNICE MOUDROSTI ŽIVOTNÍ.
  69. SYLVESTROVSKÁ.
  70. KUS PRAKTICKÉ POETIKY.
  71. V KRAJ ZAŠLÝCH DNŮ.
  72. POSLEDNÍ ŽREC.
  73. KUS „CREDA“.
  74. SLOKY.
  75. ÚZKOST.
  76. PAPOUŠCI.
  77. POSLEDNÍ DIALOG.
  78. STAŘÍ MISTŘI ŠKOL ITALSKÝCH.
  79. ŽENY PALMY VECCHIA.
  80. OBRAZ NEZNÁMÉHO MISTRA.
  81. ARETINO TIZIANŮV.
  82. MICHELANGELA PILÍŘOVÉ POSTAVY NA STROPĚ SISTINY.
  83. REMBRANDT.
  84. SV. SEBASTIAN.
  85. VÁLKA DLE OBRAZU F. STUCKA.
  86. PŘI ČTENÍ STARÝCH ANGLICKÝCH BALLAD.
  87. KDO ZAPÍRÁ...
  88. JSME DĚTI VTEŘINY...
  89. NAŠE POESIE.
  90. VDĚČNOST.
  91. JÁ NARODIL SE TAKÉ V ARKADII.
  92. VÁNOČNÍ LITERATURA.
  93. DIOGENES.
  94. ROZHOVOR.
  95. BÁSNÍK.
  96. I. Z ULICE.
  97. II. THE READINESS IS ALL...
  98. III. V NOCI PŘED ŠTĚDRÝM DNEM.
  99. IV. PRSTY.
  100. V. BOJ O ŽIVOT.
  101. VI. SOUD NAD MRTVÝM.
  102. VII. SOTTO VOCE.
  103. VIII. PES.
  104. IX. KANÁR.
  105. X. TO, PROSÍM, NEDOVOLÍ PŘEDPISY.
  106. XI. REMINISCENCE.
  107. XII. VZPOMÍNKA Z CEST.
  108. XIII. TAJEMSTVÍ.