Píseň domova.

Emanuel z Čenkova

Píseň domova.
Dech mlhy podzimní tkvěl na krajině, byl podvečer. Já tenkrát z toulky líně, s hor níž a kamenitou silnicí mdle, uprášen zpět šel jsem k vesnici. Kol víc a víc se tměly šerem lesy... A náhle ozvala se píseň kdesi, proud vzduchu blíž a blíž hlas hudby vál: Tu v cizině kdos českou píseň hrál. Ó, hymnu národní, jež slok svých steskem zrak zarosí nám palčivých slz leskem, jež počíná tak touhou tlumeně a v jásotu zas končí nadšeně. A struny houslí tak se jemně chvělychvěly, jak by se bolem tajným rozželely, jak jejich zvuk by živou duší byl a neznámý stesk hráče pochopil. 24 Tu duchem vzrušeným já mocně chápal těch tónů kouzlo, muže mdlého zápal, jenž cítí pozdrav domova chvíť duší svou při písni, již hrá kapela vždy – před bitvou! 25
Básně v knize Eros a Psyché:
  1. Moje jaro.
  2. Jarní vycházka.
  3. Chvíle štěstí.
  4. Večer.
  5. Neznámým milencům.
  6. Andante...
  7. Lesům.
  8. Dech země.
  9. Motiv romantický.
  10. Mlhavé dny.
  11. Píseň domova.
  12. Podzimní klid.
  13. Políbení.
  14. Sobě do památníku.
  15. Z toulek samotáře.
  16. Horský květ.
  17. Pozdrav Šumavy.
  18. Lesní zátiší.
  19. Studie z mojí ulice.
  20. Jindy a nyní.
  21. Farář.
  22. Štědrý večer.
  23. Cizinka.
  24. Idylla.
  25. Illuse.
  26. Rozhovor.
  27. Z dětských vzpomínek.
  28. Láska bez lásky.
  29. Doloroso.
  30. Zašlé lásky.
  31. Starodávný motiv.
  32. Jarní motiv.
  33. Vždy ku předu!
  34. Návrat na venkov.