Lesům.

Emanuel z Čenkova

Lesům.
Lesy, lesy, tmavé, zasmušilé, plné šera v chladu vábném koutů svých, ty bouř ducha stiší v klidno milé spíš než modlitby ve chrámech gothických. V nich jsem předl zlacených snů roje, a když v srdce náhle zápal lásky pad’, svědky němými ty lesy moje při polibku, smíchu, šeptu měl jsem rád. Nyní balsám léčivý mně roní šumné, černé lesy do churavých plic, v záři poledne kdy silně voní schnoucí jehličí a výdech pryskyřic. Dík ó lesy: Přál bych sobě hníti volně, nejsa v kámen krypty sevřený, kdys krev mrtvou v jarní mízu líti zakopán tu v lesích mezi kořeny! 20
Básně v knize Eros a Psyché:
  1. Moje jaro.
  2. Jarní vycházka.
  3. Chvíle štěstí.
  4. Večer.
  5. Neznámým milencům.
  6. Andante...
  7. Lesům.
  8. Dech země.
  9. Motiv romantický.
  10. Mlhavé dny.
  11. Píseň domova.
  12. Podzimní klid.
  13. Políbení.
  14. Sobě do památníku.
  15. Z toulek samotáře.
  16. Horský květ.
  17. Pozdrav Šumavy.
  18. Lesní zátiší.
  19. Studie z mojí ulice.
  20. Jindy a nyní.
  21. Farář.
  22. Štědrý večer.
  23. Cizinka.
  24. Idylla.
  25. Illuse.
  26. Rozhovor.
  27. Z dětských vzpomínek.
  28. Láska bez lásky.
  29. Doloroso.
  30. Zašlé lásky.
  31. Starodávný motiv.
  32. Jarní motiv.
  33. Vždy ku předu!
  34. Návrat na venkov.