Hlas

Otokar Fischer

Hlas
Šel oheň před tebou, tys nešel v požáru. Hřměl vichr před tebou a bortila se země, tys nebyl v zmítání, ty nejsi ve zmaru. A potom zved’ se hlas. Zněl tiše a zněl temně. Ty, jehož mdlý náš sluch tam zdola neslyší a v nějž jsem nevěřil a jemuž neznám jména, já popřel slávu tvou, však hlas tvůj nejtišší mne rve a dojímá, mne sklání na kolena. Tvůj prorok, promluvím, až sejdu s Horebu, k těm, které bouře tvá i šarlat roucha mámí, a půjdu zvěstovat tvých temnot velebu, tvých nocí polohlas, tvé ticho nad vodami. Zřím s hory oheň žhnout – ty nedlíš v požáru. Hřmí vichr od moří – ty nejdeš v jeho pýše. Je rozpolcena zem – ty nejsi ve zmaru, neb ty jsi lásky hlas, jenž temně zní a tiše.
Básně v knize Hořící keř:
  1. ZEMI
  2. PÍSEŇ
  3. STROM ŽIVOTA
  4. VZPOMÍNKA
  5. NA UVÍTANOU
  6. V MĚSÍČNÍ ZÁŘI
  7. AVE, ANIMA
  8. MASKA MRTVÉ MLUVÍ
  9. SETKÁNÍ
  10. VlGILIE
  11. LEGENDA
  12. 1916
  13. MERLIN
  14. KOUZELNÍK
  15. PŘÁNÍ
  16. V BLUDNÉM KRUHU
  17. NEVĚRNÝ
  18. NEVĚRNÁ
  19. TROUVEROVA PÍSEŇ
  20. PYGMALION
  21. PROROK
  22. V RODNÉM KRAJI
  23. STROM
  24. ŠVANDA DUDÁK
  25. S BOHEM
  26. REKVIEM
  27. Opojení
  28. Prosba
  29. Hlas
  30. ÚTĚCHA
  31. CHVÍLE
  32. VÍRA
  33. MOTÝL
  34. UKOLÉBAVKA
  35. JARNÍ VÝKŘIK
  36. LÉK
  37. PÍSEŇ
  38. SAD
  39. CESTOU