PÍSEŇ PŮLNOČNÍ.

Adolf Červinka

PÍSEŇ PŮLNOČNÍ.
Když v noci přijdu z hospody, tu rozsvítím si svíčku, a těším se ze svobody, že neznám pantoflíčku. Co jiný boty sundavá a na boso se krade, mne domovnice skuhravá vždy překážky jen klade. Však šestáček ji skonejší a zacpe její ústa, a tak mé štěstí vezdejší dál v našem domu vzrůstá. A ač mě čeká zouvák jen, dvě dýmky, čtyři stěny, já s tím jsem také spokojen, ač bez polibků ženy. Já žiju jako cikán snad, však mě to, věřte, vábí, mně celý svět je kamarád, ať za pecí jsou švábi. 6