I. I clown má svoje chvíle svaté

Adolf Červinka

I.
I clown má svoje chvíle svaté
I clown má svoje chvíle svaté
a kominík jde umýt se, když hrudí bouří city vzňaté, ráz jiný hned má ulice.
Ni kovadlina nezabuší, jen zvony znějí slavně v dál, tak tichá něha táhne duší, jíž říkalo se ideál... A já zas čekám jako dítě, co mně kdo zítra nadělí, jak mládí svého na úsvitě, když tykal jsem si s anděly... 49