TICHO PO PĚŠINĚ...

Adolf Červinka

TICHO PO PĚŠINĚ...
Má cigareta dokouřena a hlava klesá do dlaní, už vřava dne je dobouřena, na věžích teskní klekání... V tu chvíli vždy tě pouštěl papa na hodinu před večeří, zda tušil, že mu s dcerou šlapá ten, kdo ve svatby nevěří? Zda věděla to tvoje mama, jež má prý oltář skládací, že poupě její někdo klamá, jenž se srdcem zná zahrát si. Ó bílé břízky v chladu lesů, my do vás jména vrývali, vy v tichu mlází, vůni vřesu jste skryly vášně přívaly! 44 Teď vzpomínky jen hlavou mojí jak tažní ptáci přeletí, já musím dále po svém boji, ať zrak se zkalil v napjetí. Ta pěšina je zválcována a je z ní dobrá silnice, má píseň lásky dozpívána, ty kloučka máš už, dědice! 45