DO PAMÁTNÍKU.

Adolf Červinka

DO PAMÁTNIKUPAMÁTNÍKU.
Ba je to celá řada let, co psal jsem v památníky, při vůni lehkých cigaret jsem chválil dívčí rtíky. Však dnes těm veršům nevěří už ani srdce moje, já s klidem sedám k večeři, dne přečkav tuhé boje. Než někdy přece po letech ten starý oheň doutná, a srdce, na němž rostl mech, se rozpláče jak loutna. Ta věčná srdcí obleva mně potom nedá spáti, a Musy noční návštěva mně písní dar zas vrátí. A všecky drahé postavy, jež pochoval jsem v duši, mně kynou z dálek pozdravy a nitro moje vzruší! 30 V té chvíli vašich šestnáct let já chtěl bych míti zpátky, při vůni lehkých cigaret sen mládí prožít sladký! Pak bych vám zpíval kadence o lásce k omrzení, však pro letného mládence nad tichou lásku není. Neb sedmá vlna rozlije se nejdál v mořské skály, a láska, která pozdní je, ta nejvíc srdce spálí. 31