Přátelství.

Bohumil Forman

Přátelství.
O přátelství, ty milý žití druhu, ať na mne pohlížíš z pod brvy šedé neb z tváře dívčí, hezoučké a bledé, vždy šťasten bývám ve tvém vzácném kruhu, ó přátelství, ty milý žití druhu! Vždy myšlénky mé v pestrou splynou duhu, když tvá mi náruč kyne, byť mne hoře hnětlo, kde tma jen zela, jasné vítám světlo, a život můj vždy podobá se luhu, když z jara v pestrou barev splyne duhu. Já přál bych si, až skončím žití dobu, až opustí mne na vždy zemská nuda, by slední důkaz lásky, černá hruda, z tvé ruky mi jen spadla v temno hrobu, to přál bych si, až skončím žití dobu. – 20