Pohádka.

Bohumil Forman

Pohádka.
Ó matko má v tom prokvetalém vlase, ty dětství mého živá pohádko, – ó povídej mi o tom krásném čase, když byl jsem ještě drobné robátko: jak ohněm lásky oči tvoje plály, když klad jsem hlavu tobě do klína – ó potěš mne – vždyť žaly růže svály a mladost, mladost ta již zhasíná. – – A matka má tak krásnou zlatou niti tu ze vzpomínek dávných vypředla, že láskou opět staré oko svítí, že po ní zpět mne v mládí zavedla – – Ó matko, matko v prokvetalém vlase – ty dětství mého krásná pohádko – já u tvých nohou jsem tak šťasten zase, jak když jsem býval tvoje robátko! – – 40
Básně v knize Sny a touhy:
  1. Naděje.
  2. Dvěma matičkám.
  3. Obraz.
  4. V lese.
  5. Vykupitel.
  6. Děvčátko z parku.
  7. V staré zahradě.
  8. Když jasmín kvetl –
  9. Po letech.
  10. Přátelství.
  11. Ty jednou taky.
  12. Na stupních chrámu.
  13. Světlo.
  14. V cizině.
  15. Velikonoční.
  16. Studie.
  17. Na Karlštejně.
  18. Václavu Budovci z Budova.
  19. Šimon Lomnický.
  20. Kronikář.
  21. Pohádka.
  22. Z přírody.
  23. Starý hrad.
  24. O štědrý večer.
  25. Úvozem.
  26. Zapomenutý.
  27. Smrti.
  28. Mé písně.
  29. Pod sněhem.
  30. Vzdech vánoční.
  31. Na ulici.
  32. Ze vzpomínek.
  33. Před lety.
  34. Poesie.
  35. Osudu.