Pod sněhem.

Bohumil Forman

Pod sněhem.
Proč jenom léto s hájů zelení, se světlým modrem nebes oblohy, se zvonky skoku, písní pasáka a s mlýnem klapajícím vesele: i tuhá zima větrem skučící, s holými stromy, skřekem havranů a zavátými sněhem stezkami je plna krásy, plna půvabu... Jak anděl míru byl by posypal zahradu mrtvých květy bílými, tak vypadá tu víska pod sněhem, a kdyby z domků namodralý kouř se tiše vzhůru k nebi nevznášel, tu každý z nich by jako hrobem byl. Tam stará žena mladým přadlenám vypráví s živým v oku zápalem o první lásky prvním záchvěvu, co zatím kantor chvěním starých strun 52 do dávných dob se mládí unáší a kovář silák v jiné chatrči čte ženě v slzách dopis od syna, a tam zas v teple rodné sednice dědoušek vnukům z bible předčítá, a o čem čte, to právě na faře rty sluhy páně v posled šeptají: „Já umírám, bych věčný život měl!“ – – Proč jenom mládí s tváří růžovou a se sladkými srdce touhami, i stáří třeba bylo pod sněhem, je plno lásky, plno nadějí! – 53
Básně v knize Sny a touhy:
  1. Naděje.
  2. Dvěma matičkám.
  3. Obraz.
  4. V lese.
  5. Vykupitel.
  6. Děvčátko z parku.
  7. V staré zahradě.
  8. Když jasmín kvetl –
  9. Po letech.
  10. Přátelství.
  11. Ty jednou taky.
  12. Na stupních chrámu.
  13. Světlo.
  14. V cizině.
  15. Velikonoční.
  16. Studie.
  17. Na Karlštejně.
  18. Václavu Budovci z Budova.
  19. Šimon Lomnický.
  20. Kronikář.
  21. Pohádka.
  22. Z přírody.
  23. Starý hrad.
  24. O štědrý večer.
  25. Úvozem.
  26. Zapomenutý.
  27. Smrti.
  28. Mé písně.
  29. Pod sněhem.
  30. Vzdech vánoční.
  31. Na ulici.
  32. Ze vzpomínek.
  33. Před lety.
  34. Poesie.
  35. Osudu.