Světlo.

Bohumil Forman

Světlo. (Vzpomínka na přítele J. O. Veselého.)
Jak závoj démona,démona noc se k řece snesla, když na stráni, kde za dne křoví kvetlo, se mihlo malé, rudé chodce světlo a zmizelo. Stráň opět v temno klesla. – Ač závoj noci černý byl a hustý, mne k světlu tomu upomínka svedla – kdo asi byl ten, jehož cesta vedla přes vrchol stráně liduprázdný, pustý? Já přítele znal, který k výši tihnul, jak tento poutník spěchal temna říší, on myslí smělou v závratnou spěl výši, však také on se jenom v temnu mihnul. – – 25
Básně v knize Sny a touhy:
  1. Naděje.
  2. Dvěma matičkám.
  3. Obraz.
  4. V lese.
  5. Vykupitel.
  6. Děvčátko z parku.
  7. V staré zahradě.
  8. Když jasmín kvetl –
  9. Po letech.
  10. Přátelství.
  11. Ty jednou taky.
  12. Na stupních chrámu.
  13. Světlo.
  14. V cizině.
  15. Velikonoční.
  16. Studie.
  17. Na Karlštejně.
  18. Václavu Budovci z Budova.
  19. Šimon Lomnický.
  20. Kronikář.
  21. Pohádka.
  22. Z přírody.
  23. Starý hrad.
  24. O štědrý večer.
  25. Úvozem.
  26. Zapomenutý.
  27. Smrti.
  28. Mé písně.
  29. Pod sněhem.
  30. Vzdech vánoční.
  31. Na ulici.
  32. Ze vzpomínek.
  33. Před lety.
  34. Poesie.
  35. Osudu.