Na ulici.

Bohumil Forman

Na ulici.
Ó„Ó dejte malou almužnu,“ tak chudá žena prosila; „Já také šaty hedvábné jsem jednou v mládí nosila.“nosila. „NaNa rukou spony ze zlata a řetěz z drahých kamenů – padá mi tíže na srdce, když na ty doby vzpomenu.“vzpomenu. „KdyžKdyž na ty chvíle vzpomenu, na žití svého poupata – ó dejte jenom krejcárek – a budu zase bohata.“ 56