VI. NELÍBÁM OTROCKY TVOJE DLANĚ.

Lila B. Nováková

VI.
NELÍBÁM OTROCKY TVOJE DLANĚ.
Proč tak nerad dovoluješ mi líbat svoje dlaně? Svoje drahé, silné, teplé dlaně? Jak umí konejšit, jak umí pohladit a laskat, jak líbají s pokornou vášní moje tělo, jak jsou prosyceny svou sladkou vášní! Tvoje drahé, silné, teplé dlaně! Proto je líbám – – a když kladu na ně zvolna rety, tak tichounce, jako opadávají lupeny květů na trávník, chtěla bych jim svými chvějícími se rety vrátit všechnu sladkost a rozkoš, kterou tak štědře rozdávají. Proto je líbám... a nebraň mi, nelíbám otrocky tvoje dlaně. 17
Básně v knize Květy odlehlého údolí:
  1. I. LÁSKO...
  2. II. PÍSEŇ PANNY.
  3. III. PŘIŠLA JSEM K TOBĚ.
  4. IV. DAL JSI MI RŮŽI.
  5. V. DNES NE, MILÁČKU...
  6. VI. NELÍBÁM OTROCKY TVOJE DLANĚ.
  7. VII. PÍSEŇ ŽENY.
  8. VIII. VÍŠ, TEHDY...
  9. IX. PÍSEŇ MATKY.
  10. X. NETUŠÍŠ,
  11. XI. MILENČE, KTERÝ MNE NEZNÁŠ...
  12. XII. JSOU JASNĚ ZELENÉ...
  13. XIII. POLIBKY, POLIBKY...
  14. XIV. CELÝM SVĚTEM JSEM PROŠLA.
  15. XV. CHTĚLA BYCH UMŘÍT TÉ CHVÍLE...
  16. XVI. TOBĚ BYLO ZIMA...
  17. XVII. VE TMĚ.
  18. XVIII. VZPOMÍNÁM SI,
  19. XIX. PODZIMNÍ VĚTRY,
  20. XX. DUŠE MOJE, DUŠE MOJE...