V. DNES NE, MILÁČKU...

Lila B. Nováková

V.
DNES NE, MILÁČKU...
Dnes nelíbej mne žíznivými rety, dnes nekoupej mne ve svém žádostivém dechu, dnes nechtěj spočinout na mých ňadrech, a brát sobě všechnu sladkost naší lásky, dnes ne, miláčku. Vím, že by se moje oči široce do tmy rozevřely, že by hrůza do nich vstoupla, a že by z nich vystouply těžké, vyčítavé slzy. Proč? Nevím, miláčku. Odpusť mi, nemiluji tě méně, nehrozím se tvého objetí, tvojí touhy, dala bych ti sebe – ale té hrůzy se bojím. Vyvstala by odkudsi, bezejmenná, beztvárná, pohroužila by se v moje otevřené oči, neubránila bych se jí... Moje tělo ničeho si nežádá, a moje duše je smutna. Ničeho se mi nechce, jen unavenou hlavu položit ti na rameno a tiše, tichounce ležet u tebe. Líbej mi spánky, něžně, jen dechem. 15 Usneš dříve, tvůj pokojný dech mne ukonejší. Jen mne dnes neobjímej, miláčku, protože ty divné, nepochopitelné slzy tak hrůzně, pomstychtivě pálí. Odpusť – nemiluji tě méně, miláčku! 16
Básně v knize Květy odlehlého údolí:
  1. I. LÁSKO...
  2. II. PÍSEŇ PANNY.
  3. III. PŘIŠLA JSEM K TOBĚ.
  4. IV. DAL JSI MI RŮŽI.
  5. V. DNES NE, MILÁČKU...
  6. VI. NELÍBÁM OTROCKY TVOJE DLANĚ.
  7. VII. PÍSEŇ ŽENY.
  8. VIII. VÍŠ, TEHDY...
  9. IX. PÍSEŇ MATKY.
  10. X. NETUŠÍŠ,
  11. XI. MILENČE, KTERÝ MNE NEZNÁŠ...
  12. XII. JSOU JASNĚ ZELENÉ...
  13. XIII. POLIBKY, POLIBKY...
  14. XIV. CELÝM SVĚTEM JSEM PROŠLA.
  15. XV. CHTĚLA BYCH UMŘÍT TÉ CHVÍLE...
  16. XVI. TOBĚ BYLO ZIMA...
  17. XVII. VE TMĚ.
  18. XVIII. VZPOMÍNÁM SI,
  19. XIX. PODZIMNÍ VĚTRY,
  20. XX. DUŠE MOJE, DUŠE MOJE...