O MRTVÝCH POHÁDKÁCH

František Kubka

O MRTVÝCH POHÁDKÁCH
Dnes tiše kladem již své ruce obě na vše, co bolí, na srdce i skráně. Tam pohádky kdes naše leží v hrobě, pojď, podívat se, moje milá, na ně! Jsou bílé, bledé, útlé kolem pasu a dětsky hladká jsou jich milá čela. Snů modrých stuhy mají ve svém vlasu. Ach, moje milá, proč ses rozechvěla? Jen ať spí dole mezi tmou a stíny, tak rádi jsme, že tvrdé mají snění. Je těžce spát na hrudi domoviny a přec svět širý nám ji nezamění. My tiše kladem již své ruce obě na vševše, co bolí – žití bolí vždycky. Ať si jen pevně usnuly tam v hrobě! – Nám vzešel bolestný a přísný úděl lidský. [39]
Básně v knize Hvězda králů:
  1. RUSI!
  2. RUSKÝ MOTIV
  3. SEVER
  4. STEP
  5. STAL JSEM SE ZEMÍ
  6. BŘÍZY
  7. KONEC ANABAZE
  8. RODILA VELIKÁ, SLOVANSKÁ ZEMĚ
  9. RUS
  10. TY
  11. BARBARSKÁ ÚSTA
  12. MANDŽURSKÉ JARO
  13. ZIMNÍ ZVONY
  14. VÍM, KDO JSI
  15. TICHÁ LÁSKA
  16. PŘI ODCHODU
  17. DÍK
  18. PEKING
  19. SINGAPUR
  20. POPĚVEK NA MOŘI
  21. PÍSEŇ NA MOŘI
  22. V INDICKÉM MOŘI
  23. SIBIŘANCE
  24. DĚVUŠKO RUSKÁ
  25. JARO CHUDÝCH
  26. KVEŤTE LOUKY!
  27. O MRTVÝCH POHÁDKÁCH
  28. MY TIŠE RUKU V RUCE ŠLI...
  29. ZVONY DOMOVA
  30. MŮJ SVĚT
  31. HVĚZDA KRÁLŮ