MY TIŠE RUKU V RUCE ŠLI...

František Kubka

MY TIŠE RUKU V RUCE ŠLI...
My tiše ruku v ruce šli. List padal, mlha z řeky táhla, my tiše ruku v ruce šli, na černých sochách mlha vláhla. Byl Petřín šedě zamlklý, a města šum vál z hloubky temně, my tiše ruku v ruce šli, pod nohama nám mřela země. Mlhy se nocí rozprchly, zář světel vzkvetla nábřežími, my tiše ruku v ruce šli, nad vzpomínkami uvadlými. Hvězd bílé světy prokmitly nad hlubinou, nad výšinami. Jsme spolu, ženo, příteli, dva pod hvězdami, zcela sami. [40]