ICHTHYS
Oblaka chmurná zlý vítr hnal
a bičoval vztekle mořskou pláň.
Už myslela jsem, příbytky lidí
že mé oko nikdy neuvidí,
že moji loďku spláchne vodní val,
neb příboj roztříští ji u pobřežních skal.
A zatím, Pane, Tys na břehu stál,
na žhavém uhlí rybu a vedle chléb.
Tys věděl, že je mi zima, a že mám hlad,
a že bych ještě nedovedla umírat.
Tvůj pokrm mne nasytil, Tvůj oheň zhřál.
Nech mne zde u Sebe! Nepůjdu dál.
23