POTOM

Věra Vášová

POTOM
Jak krásný Jsi stvořil svět a jakou nám náhradu dáš, když smrtí nám oči zavíráš, za slunce a zeleň a růží květ, ó Bože? Za květem květ se rozvíjí, za kouzlem kouzlo nás opíjí, plod kypí a zraje, uchvátíš srdcesrdce, až teskno jeje, zázraky svého nebe, oblaků bělí a perletí, hlubokou modří a zasněnou šedí, měsíce září na vodách, oddechem vůní v lesních tmách, až láskou a touhou srdce se chvěje. 46 Co můžeš nám potom ještě dát? Jen samého Sebe. 47