MATČINA SLUŽBA
Kolébku jsem tobě chystávala,
podušky jsem bílé natřásala,
do nich jsem tě kladla jako z růže květ –
písničkou jsem pak tě uspávala,
andělskými křídly tichá chvíle vlála,
v křišťálové dálce modrý ležel svět.
Nyní na tvém hrobě vodou trávu rosím,
chladné lůžko rovnám, květiny ti nosím,
a to budu konat do konce svých let,
bolestí a láskou srdce posvěcené,
vykoupané v slzách, vírou utišené,
až nás Boží vůle spojí naposled.
50