ILUSE

Věra Vášová

ILUSE
Oblaka, cimbuří hradů, sníh v slunci zářící, mohutná horstva, Himalaje tvarů, sedla a přechody, štíty a hroty, chmury a vlny, bělostná rouna nebeských beránků – nejste, jste stvořeny z ničeho, jste myšlenka Boží a přelud náš, jste pára. Barvy a světla, jste jenom klam, jste éteru chvění, jste krása, jež žije v našich očích a s nimi hasne, když hasne den. Lásko, jsi jenom slunce našeho srdce, 48 jsi halucinace našeho vnitřního zraku, jsi pára a barva a chvění, jsi krása a klam. Jak krásný je svět našich ilusí, stvořený z ničeho! Jak krásný jsi, Bože, jenž jediný Jsi! 49