DNES VŠECHNY SMUTKY...

Josef Rosenzweig-Moir

DNES VŠECHNY SMUTKY...
Tak stále jíti sám, bez blesků úsměvu, tou pouští vyprahlou, bez slasti, bez hněvu, a nikdy nedojít a nezřít cíle svého..!svého...! To stálé klesání – v tom leží půvab všeho. To stesku heslo jest, jenž vtrhne, vítězný, do slavných království a černě zbarví sny, toť kouzlo sladkých vět, jež dozněly kdes’ v dáli, toť růží vůně mdlá, jež v jaře zumíraly. A dnes, dnes nejvíce v mém srdci pláče žal. (To Někdo ukrutný ty květy olámal!) Dnes všechny smutky vzbudily se, jež spaly kdesi na poli, a do temného večera jich zoufalá píseň hlaholí. 8